Vlastně by to mělo být samozřejmostí. Když byl u nás na návštěvě Svatý Otec, bylo jasně řečeno, že ti, kdo budou přijímat u něho, mají tak činit vkleče, neboť tak si to papež přeje. A přání Svatého Otce by pro nás snad mělo být něčím závazným a přijímat vkleče bychom měli všichni a při každé Mši svaté.
Ale - co se nestalo. Svatý Otec odcestoval a my jsme se vrátili k tomu svému starému "dobrému" přijímání ve stoje nebo dokonce na ruku. A zase jsme si našli ty naše osvědčené výmluvy typu "nezáleží. jak přijímáš, ale co přitom cítíš" atd. Zkrátka - Bůh je vysoko a Řím daleko. My si to budeme dělat po svém, tak, jak jsme to dělali vždycky, hlavně se nijak neodlišovat od většiny - a většina přijímá ve stoje, tak co...
Jen nevím, kde zůstalo to přání Svatého Otce... A bereme vůbec Svatého Otce vážně, když tak sebevědomě ignorujeme jeho přání?
Jistě, máte pravdu. Jestli papež proti přijímmání na ruku nic nemá, a přijímání v kleče je pro něj jen "signál", pak opravdu nemá smysl ohánět se papežem. Za svůj jelimansky optimistický nápad s jeho výchovou se omlouvám. Musíme čekat a modlit se o zbožného katolického papeže. Pán Bůh nás jistě neopustí.
Ach, ach bratří. Myslím, že není potřeba "čekat a modlit se o zbožného katolického papeže". Myslím, že stačí děkovat Bohu za toho kterého máme. Byl přece zvolen představiteli Církve pod vedením Duchem Svatým, že"...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.